Moje zkušenost s nitroděložním tělískem

Stále mám takový pocit, že téma antikoncepce je v dnešní době stále tak trochu kontroverzní.

Hlavně, bavíme-li se o té hormonální. Jedni by za ni daly ruku do ohně, druzí ji zase nejradši spálili na popel. A já se ptám: je to nutné? Ostatně, tento článek nebude žádným lobby ani pro jednu z těchto stran. Ačkoliv si myslím, že hormonální antikoncepce v dnešní době představuje spoustu proti, jsem si vědoma i jejích pro a stojím někde na pomezí mezi těmito extrémy. S tělískem.

Proč zrovna tělísko?

Bylo mi 18, už rok jsem měla kluka a rok a půl poctivě zobala hormonálku. Důvodů, proč přejít na nehormonální cestu, jsem měla několik. V té době začala ta obří kauza, kdy se řešil negativní dopad antikoncepce na zdraví ženy, ale já tomu nevěnovala příliš pozornosti.  Můj úsměv zamrznul ve chvíli, kdy jsme si s mamkou zašly na lymfodrenáž. Paní masérka byla pečlivá a profík, odrovnala mě ve chvíli, kdy mi ukázala malé podkožní shluky, ani ne tak bouličky (a teď se nebavíme o celulitidě). „Sáhněte si! Cítíte to? Berete antikoncepci, že jo?“… No, beru. Dle jejích slov se jednalo o toxiny, které tělo těžko vylučuje a ukládá je v podkoží.

Samozřejmě nejsem tak labilní a je i jasné, že ne vše má na svědomí právě výše zmiňovaná antikoncepce. A že paní masérka není lékařka. Naopak z ní ale mluví zkušenost, což je možná někdy více… Odcházela jsem se zvláštními pocity, kterým jsem se nechtěla poddávat. Přeci jen, může tu být více faktorů a nemůže to být tak zlé… Že ne?!

Byla jsem nahlodaná a to dost. Začala jsem se pídit po alternativách, jako jsou injekce, podkožní tyčinky nebo náplasti. Ale i ty vylučují do těla hormony, takže je to nula k nule. Zbýval už jen celibát, podvázání vaječníků nebo nehormonální tělísko. První dvě varianty jsem hned škrtla a oklepala se při představě, že je mi cokoliv rváno skrz děložní čípek. I po rozpravách s mámou, která v té době tělísko měla, jsem názor nezměnila a smířila se s polykáním pilulek.

Poslední kapkou pro mě byla návštěva máminy přítelkyně, od které jsem si nechala vyložit tarotové karty. Celkem na třikrát, kdy jsem se ptala na školu, na lásku a do třetice obecně na budoucnost. A v každém výkladu jsem měla kartu dítěte, která se sice dá vykládat rozličně, ale vzhledem ke zbytku karet byla docela podezřelá. Já vím, zní to jako epizoda z Věřte nevěřte, ale je to tak. A teď, když na to zpětně koukám, docela váhám, jestli na mě neušily boudu. Mami?!  Ať už to bylo jakkoliv, dobrala jsem poslední platíčko a „praštila do toho“.

A jak to celé probíhá?

Nitroděložní tělísko se zavádí ke konci menstruace či ihned po jejím skončení. V ideální případě si na jejím začátku zavoláte do ordinace a oni si vás tak za pět dní objednají. Tak dvě hodiny předem se doporučuje vzít si prášek na bolest, nic víc pro sebe udělat nemůžete. 

K zavedení pak dochází na vyšetřovacím křesle. Nejdřív vás potřou dezinfekcí a následná bolest přichází nadvakrát: patrně při zavedení jakéhosi „zavaděče“ a pak při samotné zavedení. Můj doktor si ještě ověřoval přes sono, zda tělísko sedí na čípku, jak má, tak snad jsou všichni stejně důslední J

Bolí to?

Pokud bych mluvila jen za sebe, řeknu bez váhání „jak čert!“, nechci nikomu mazat med kolem huby. Pravdou ale je, že to každá vnímá jinak. Jednu kamarádku to bolelo stejně jako mě, druhou zavedení vůbec, ale až poté … Asi i dost záleží na psychice a jak se tomu poddáváte. Moje teta zvládla výměnu tělíska a pak to ještě odřídila domů, naopak třeba moje maminka se sekla předem a museli jí výměnu provézt pod narkózou, což je sice trochu zbytečné, ale jinak to nešlo.

Slyšela jsem názor, že bolest při zavádění je přirovnávána ke slabým kontrakcím, což vám, jako nerodička, těžko potvrdím či vyvrátím. Každopádně s menší či větší bolestí počítejte, ať už při zavádění či po něm. Jisté ale je, že vydržet se to dá úplně v pohodě a pár sekund bolesti za několik let klidu je docela win-win situace ;)

Co se děje potom?

Po zavedení nastává několika denní krvácení a to asi 2-3 dny. V případě bolestivosti, která je srovnatelná s bolestí při menstruaci, jsou povolené běžné prášky na bolest. Co se ale může stát je to, že tělo bude mít problém tělísko přijmout a bude s ním trochu válčit. Může tak vzniknout zánět a s tím je třeba počítat. Bohužel se této situaci nedá příliš předcházet, když pominu to, že se pár dní po zavedení nebudete přetěžovat psychicky, ani fyzicky. Nechci tu nikoho strašit, jen mi přišlo správné zmínit i tento aspekt. Dle slov mého gynekologa se tyto situace dřív nebo později ustálí a málokdy jsou nuceni tělísko vyjmout.

Moje zkušenost je taková, že při prvním zavedení bylo vše bez komplikací. Měsíc zpátky mi zaváděli tělísko podruhé a to už bohužel nebylo takové terno. Bohužel jsem se nevyhnula menšímu zaléčení, které trvalo zhruba 14 dní. Teď už je ale vše v normě a mě konečně začalo léto se vším všudy.

Moje rady a postřehy

1.  Pokud je to možné, naplánujte si zavedení před nějakým volnem nebo aspoň víkendem. Já první den vždy celý proležela hezky v klidu a pohodě, rozhodně není vhodné se pak někam hnát.
2. Vezměte si s sebou doprovod nebo alespoň nejezděte autem. Pokud jste tak trochu „padavky“ jako já. Mě před těmi 5 lety kombinace nervů a vedra téměř položila. Doslova. Pokud nejste otrlé povahy, není na místě riskovat.
3. Ptejte se a nic nepodceňte. Je-li váš gynekolog člověkem na správném místě, nikdy vás neodbyde byť se sebedivnější otázkou i podezřením.
4. Tělísko je skvělý indikátor stresu. Na tom jsme se shodly s maminkou: pokud jsme vynervované, začne nás podbřišek vlivem tělíska bolet (asi díky staženým svalům.. ale kdo ví J), což je na jednu stranu dobře! Učí nás to být víc v klidu!
5. Občas se ozve jen tak. Ano, to uznávám, někdy prostě podbřišek lehce pobolívá bez vnějších vlivů, ale během pár minut to opět přejde.
6. Ochrana před početím není 100%. Jako nic, kromě sexuální abtinence. Spousta lidí mě straší/strašila, že znají ženy, co přes tělísko otěhotněly. To se popřít nedá, ale pokud najdu statistiku otěhotnění s tělískem vs. otěhotnění s HA, tak ji se dodám.
7. Tělísko samozřejmě nechrání před pohlavními chorobami, je vhodnější v případě, že máte stálé partnera.
8. Je levnější. Mé tělísko (se zlatem, název nevím) je na 5 let za cenu 1500,-Kč. Tak počítej
9. Existuje i hormonální tělísko, které uvolňuje hormony lokálně přímo v těle, což mi přijde vhodnější, než to hnát celým tělem a úplně zbytečně. U této varianty úplně vymizí menstruace, což může udělat v těle trochu nepořádek (alespoň na mě to tak působí) a jako nerodička, co chce jednou děti, bych ho nevolila.
10. Při vysazení HA a přechodu na tělísko vás a vaše tělo čekají různé změny. Některé mohou být lepší, některé horším, ale chcete-li někdy děti, čekají vás stejně. Každá to prožíváme asi jinak, ale u mě to bylo takto:

A) Akné. Strašně se mi zhoršila pleť. Obecně ji mám asi problematickou, jen to bylo užívám HA potlačené. Z toho nejhoršího je to pryč, ale stojí mě to dost času a péče.

B) Odvodnění. Ne, že bych před tím byla vzducholoď, ale dost jsem splaskla. Přes stehna, i přes prsa L

C) Libido. Je dost známý fakt, že HA, která vám mám zaručit pohodlnější sex, paradoxně snižuje libido. A má vliv na výběr partnera. U mě to žádné terno asi nebylo, ale asi do 5 měsíců jsem byla single. Takže who knows…

Závěrem

Jak jsem již výše zmínila, do tělíska jsem šla před nedávnem podruhé, což asi značí mou spokojenost. I přes komplikace, které mě tentokrát neminuly, ho mohu za sebe jen doporučit.

I když je spojené s určitou bolestí, máte klid na dlouhou dobu a i z finančního hlediska je to podle mě super tah. Navíc, pokud bych přes něj otěhotněla, určitě bych to nesla lépe, než kdybych „já kráva zapomněla na prášek“, neb jsme jen lidé a nejsme neomylní.

Berte, prosím, tento článek, jako takové malé resumé mojí zkušenosti, otevřené a pravdivé, které nemá za cíl nikoho přesvědčovat, jako spíš informovat a dost možná i pomáhat v rozhodování.

Peace ♥

Anna