Moje cesta k józe

Jóga.

To slovo ve mně svého času evokovalo něco strašně krásného, čistého, zdravého a super. Něco, čeho bych já dosahovala jen velmi těžko, něco nedosažitelné. Pak zavládla taková ta vlna, která posunula jógu na mainstreamovou úroveň a já byla trochu otrávená. Dělal ji každý a ten, kdo ne, ten byl jistojistě out. Prostě ignorant. Takhle to aspoň působilo na moji osobu, tehdy zmítanou pubertou, měnící nálady a postoje téměř z minuty na minutu. A tak šla jóga k ledu.

Léta ubíhala a já začala zjišťovat, že jsem vlastně bez koníčku a bez energie budovat cokoliv nad rámec mých povinností. Navíc jen s hrstkou … vlastně hrstičkou přátel, se kterou jsem se vídala dost svátečně. A ono chodit pouze do školy a na brigádu člověka docela rychle omrzí a demotivuje. Zůstala jsem stát na mrtvém bodě a nevěděla, co s tím.

Skvělým a, pro můj budoucí vývoj, důležitým impulzem byl odjezd mého tehdejšího přítele na studijní pobyt a to rovnou za oceán. I přesto, že to byla výzva, to bylo poměrně těžké a já nehodlala sedět doma s rukama v klíně jako slaměná vdova. Potřebovala jsem se nějak zabavit a trochu na sobě pracovat. Umělecky příliš nadaná nejsem a u tvůrčích činností nikdy nevydržím příliš dlouho. Zároveň jsem v té době byla docela velký odpůrce pohybových aktivit, snad jen s výjimkou plavání a turistiky. Peněz na cestování nebylo nazbyt a četba už se nezdála být stoprocentně uspokojivá. Co dál?

Popravdě ani nevím, jakým způsobem jsem vyhrabala v archivu svých starých nápadů zrovna jógu. Možná to byla nějaká vyšší moc J, každopádně je jasné, že to tak prostě mělo být a je to tak správně. Zrovna jsem dokončila 2,5 roku cvičení jógy a mám ze sebe sakra dobrý pocit! (Schválně, kdy jste si to naposledy řekli VY sami sobě? Chvalte se ;). Docházím jednou týdně na skupinovou lekci u nás v Liberci k Alence. Je to úžasná, vnímavá, pečlivá a pro mě až éterická bytost, která má ke každému skvělý přístup. Lekce nám vede rozmanité s ohledem na to, co a jak zvládáme. Osobně si myslí, že je do budoucna fajn střídat lektory, už je kvůli vlastnímu rozvoji, ale jako začátečník jsem si tehdy nemohla vybrat lépe ♥. Nutno podotknout, že cvičím jógu klasickou, hodně zaměřenou na uvolnění problematických partií – hlavně zad, což je pro moji skoliózu docela paráda. Až nabydu dost sil a zkušeností, rozhodně se chystám ozkoušet i powerjógu! (Kdo se přidá? :P)

Moje (mylné) představy

Dříve jsem často vídala obrázky či videa, ze kterých na mě jóga působila jako sáhodlouhá dýchající meditace (ačkoliv i to je dobré se naučit!) a krkolomné pozice, ve kterých člověk musí vydržet tak půl hodiny. Pravdou obecně je, že jóga je přesně taková, jakou si jí uděláte. Může mít charakter sportovnější, kdy cviky provádíte svižně, silovější – kdy zůstáváte v dané pozici ve výdrži nebo uvolňovací, kdy dochází k uvolnění v pozici a protáhnutí, žádná křeč J Takhle zatím cvičení vnímám já a nemůžu si to vynachválit. Samozřejmě je jen na vás, či lektorovi, jakým tempem se bude cvičení ubírat a jak se budou intenzity kombinovat. A co vás čeká na první lekci? Nejdříve prvotní uvolnění, rozpohybování a zahřátí svalů a jemné protažení. Pak následuje aktivní část, například s notoricky známými Bojovníky nebo Pozdravem Slunci apod. Na závěr hodiny patří cviky, které je možné dělat až s dobře zahřátým a protaženým tělem, např. Pluh, Svíčka či balanční cviky jako Strom a Tanečník. Lekce je pak zakončena konečnou relaxací, aby bylo tělo zklidněno. 

Na závěr jsem ještě sepsala menší seznam poznatků jak začátečníka, tak i pokročilého, z nichž některé možná pobaví, překvapí nebo možná pomohou při rozhodování, zda na lekci konečně zatít. Tady jsou:

1. Nováček nemá šanci stíhat a je to pochopitelné. Na první lekci se spíš jen koukáš a snažíš se to opakovat, na druhé už trochu víš a na třetí mrkáš po očku po ostatních jen v případě nouze ;) 
2. 2 nohy a 2 ruce, to není moc, ale občas je sesynchronizovat, to je oříšek! 
3. Gravitace je mrcha. 
4. Cvičit, dýchat a ještě se koncentrovat na to, kde je pravá a kde levá? Zlý sen! 
5. Čím výš je drdol/culík, tím lépe (pro dlouhovlasé). 
6. Vyber si tričko, co se při předklonu samo nesvléká. 
7. Nečekal/a jsi, že se zapotíš? To z nováčků asi nikdo :D 
8. Metabolismus se zrychluje. Pocítíš to hlavně na trávení. 
9. Bolesti zad možná nezmizí úplně, ale rozhodně jim jógou prospěješ.  
10. Dýchání je důležité. 
11. Dýchání je uvolňující. 
12. Koordinace pohybu podle dechu je pro nás nepřirozenější. 
13. V nové nebo náročné pozici je v pořádku si ulevit. 
14. Neulevuj si příliš často a dlouho, vyjdi z komfortní zóny, jinak se nikam neposuneš. 
15. Nic není hned, tak na sebe netlač a vytrvej. Výsledky se dostaví. 
16. Když ti není hej, dokopej se i tak na lekci. Pomůže ti to. 
17. Nechoď ale cvičit v nemoci. 
18. Měj své tělo pod kontrolou a uvědomuj si ho. Nedělej nic automaticky. 
19. Vše dělej s citem. Žádný švih ani kmit. 
20. Zaveď si jógový rituál. Ten ale prokládej novými cviky, ať nezakrníš.

Pokud čtete tento článek a váháte, zda na jógu zajít či ne, moje rada zní: JDĚTE. Nemohu tvrdit, že je jóga univerzální všelék, alfa a omega spokojeného života a udělá z vás lepšího člověka. Ani nemohu tvrdit, že jóga je pro všechny. Ale rozhodně se to nedozvíte, pokud to sami NEZKUSÍTE. Jediné mé doporučení je, zajděte si alespoň na pár lekcí, abyste si při případném cvičení doma neublížili špatnou technikou J

Namasté!

Anna