Minimalismus.
Co to je? Jistě i umělecký, ale převážně filozofický směr nového milénia. Dá se taky brát jako přirozená reakce na dnešní přehlcenou konzumní společnost. Tedy pokud se bavíme o zemích, kde si jej lidé volí dobrovolně.
Prostě a jednoduše řečeno, zbavíte se krámů, které nepotřebujete.
Které vás nedělají šťastnými.
Které vám zabírají místo.
Proč jsem do toho šla? Odpověď je úplně jednoduchá. Stěhovala jsem se. Během posledních 3 let rovnou pětkrát. A když podstoupíte stěhování všech těch krámů jednou, podruhé už budete moudřejší. Potřetí si budete hrdě klepat na rameno a po páté…budete vysmátí.
A tak to všechno začalo. Tomu, jak probíhá přechod k minimalismu jsem se rozhodla věnovat jiný článek. Tento bude o pocitech. Když se totiž rozhodnete oddat minimalismu, zjistíte, že svět je mnohem krásnější. Ne, to není klišé. Pokud se obklopíme věcmi pouze nezbytnými, život je pak hned snadnější a rychlejší. Odpadá rozhodování a zdlouhavé přemýšlení, a pokud se obklopujeme pouze věcmi, které nás činní šťastnými, tak přirozeně JSME šťastní.
Musím se přiznat. Nebyla jsem vždy taková. Skladovala jsem věci staré, nové, rozbité, které mi bylo líto vyhodit. Vstupenky a lístky z dovolených a s nimi vždy nějaký pohled. Suvenýry. Šperky pochybné kvality i vzhledu (jó, puberta dělá divy). A toho oblečení. A moje milovaná maminka se snažila všechnu tuhle masu taktně koordinovat. Ona, ze které jsem si měla brát příklad místo vzdorování. Moje maminka je totiž minimalistkou odjakživa a nemusí se z toho radovat, je to prostě v ní. „Co je to za krám?“ šup s ním do koše. Ale jak roky plynuly, dospěla jsem i já a tak jsme teď obě na stejné vlně. A když společně přijdeme někam, kde je „převěcováno“, nemusíme se ani utvrzovat pohledem o tom, co si ta druhá myslí.
Jak je to teď? Momentálně jsem však dospěla do bodu, kdy se v obchodě dobře rozmýšlím, než něco koupím a oproti mému starému já toho nakoupím tak třetinu. Tudíž dalším plus je stránka ekonomická (pokud už dávno nejste chronický šetřílek. A když jo, nevadí! Už to máte aspoň čím obhájit!)
Tolik asi k mému minimalistickému úvodu. Zbytek mě nechte rozepsat později. Nekupujte kraviny, užívejte si maličkostí a mějte se rádi!
Žádné komentáře:
Okomentovat